100. ČLÁNEK – VÝROČÍ

Kdy přesně vznikla myšlenka založení toho webu si už nepamatuju, ale rád bych pár datumů zveřejnil a připomenul. Dne 1.12.2006 jsem se na jednom webu dozvěděl o projektu nazvaném DremCars. Tehdy to bylo na webu člověka známého pod přezdívkou Miky. Ještě ten samí den proběhla menší výměna mailových vzkazů s mím budou cím nadřízeným SG. Skončilo to tak, že jsem na jeho mail odeslal ukázkový článek o Bugatti Veyron, který můžete nalézt i na tomto webu... O historii toho bude dnes řečeho hodně, hodně toho bude řečeno i o budoucnosti, ale nebojte, nepříjdete ani o něco málo o autech...

Ano, tak to byl osudný den, kdy jsem se dostal do projektu DC. Poté následovalo několik měsíců neustálého bombardování admina ze strany mé i SGho, aby se už pustil do kódování webu. Bohužel – Bohudík k tomu nedošlo a tak jsme si s SG vzalu tento projekt na starost sami. Následovalo zklamání, výčitky a nakonec euforie z nově nalezených ochraných křídel pro náš projekt. Ano, NFSCENTER.Admin – JoE, byl ochotný, rychle reagoval atd. O tomto bylo už dříve řečeho dost, ale ještě jednou mu tímto děkuji.
20.3.2007. To je datm zpuštění tohoto webu, který se neustále snaží o vaši přízeň a v budoucnu se mu to doufám definitivně podaří.

13.11.2007. Během necelých osmi měsíců se nám v nestálém počtu podařilo vyplodit sto článků. To je podle mého úspěch. Bohužel, dnes jsme jen dva a opravdu nemáme tolik času, kolik by jsme na tento projekt, školu, naše dvounohé a čtyřkolové miláčky potřebovaly. Proto prosím omluvte naši částečnou neaktivitu, ale opravdu to není sranda. Do budoucna mám spoustů plánu o kterých nechci příliš mluvil, ale něco prozradit můžu. Už nějaký týden s JoEm řešíme projekt s pracovním názvem STREETRACING. Těšte se tedy na novou auto-moto centrálu, kam se nejspíš přesune i web DreamCars.
Vzhledem k tomu, že toto je výjmečný článek, poprosil jsem JoEho a Gonzu, a´t napíšou krátké články. Tak nás tu máte všechny tři. Trochu mě mrzí, že jsem k tomuto nepřizval již dávno neaktivního SGho, bez kterého by to nebylo ono a tímto mu taky děkuju, že mi předal projekt DC a odešel do „Šéfredaktorského nebe“.
Zde máte dva články, jeden od JoE o Nissanu 350Z a druhý od Gonzy o Porsche 911 Turbo Cabriolet. Přeji příjemný den a brzké svátky. Jo, jen pro mužskou populaci: Hlavně se při vánočních úklidech nenervujte a radši přítelkyni pozvěte po náročném dni v domácnosti na dobrou večeři, to vždy zabere...

GONZA:
Mám za úkol napsat něco o mém vysněném autě. Musím nejdřív jedno jediné vybrat. A jaké by mělo být a co by všechno mělo umět?
Silný motor, zrychlení, které vám vyrazí dech a brzdy které vám ten dech zase vrátí, krásný design, obrovské křídlo na kufru, nejmíň dvacetipalcová kola, dobrý zvuk motoru, plnou výbavu, kožené sedačky, navigaci, nadpozemské jízdní vlastnosti, ESP, vypínatelné ESP, prestižní znáček na kapotě, aby nebylo druhé v ulici, aby se na mě každý kouknul a řekl si to je kára a to je husťák, stahovací střechu, audiou soupravu schopnou ozvučit rockový koncert, držák na colu, autopilota, sprchu,…..
Takže mi z toho logicky vychází Porsche 911 Turbo Cabriolet. Dobře sprchu a autopilota to nemá, ale jinak to všechno splňuje. Je to opravdu úžasné, že si můžete koupit kabriolet s náhonem na všechny čtyři, motorem vzadu, maximálkou někde za 300 km/h a ještě s vědomím, že je všechno naprosto pod kontrolou a bezpečné. Co víc si člověk může přát? Na hory dojedete a přitom se ještě stihnete pěkně opálit.
Mám auto. Je to stará Škodovka 120L a jediné co mají společného je uložení motoru – kdesi za zadní nápravou. Tím podobnost končí. Se Škodkou (tak ji důvěrně říkáme s bratrancem – spolumajitel) si užiji spoustu srandy. Upřímně to auto nenávidím. Rok už nám vysává už tak prázdné peněženky a z toho nejmíň půl roku auto bylo nepojízdné. Naučil nás ten rok strašně moc, jak co funguje a co se má zmáčknout, když to zrovna nejede. Musíme s ní bojovat a při řízení ještě víc. Nemáme otáčkoměr takže všechno je jenom na vašich uších poznat hlavně při startování, kdy přidat a kdy ubrat plyn jinak to uchlastáte a tak 5 min čekáte až to zase pude.
Když auto zrovna jede, poznáváme naplno co to je nedotáčivost a hned na to co to je přetáčivost. Žádní elektroničtí pomocníci, žádná záchrana, jenom auto a řidič. Musím říct, že máme neobyčejné štěstí – ještě jsme ji nerozstřelili. Je pravda, že jsme jezdili smyky kolem stromů a pak nám došlo, že to byla vlastně pitomost a že jsem si blbě oškrábal okýnko a zahučel málem do rybníka. To auto strašně naučí jako žádná jiná autoškola. Možná právě to, že auto ovládám já a ne žádný počítač a že jenom já jsem zodpovědný za všechny povely a že není žádný prostor pro chyby, mě při řízení této hromady plechu naplňuje. Nesmíte udělat chybu a limity jsou strašně blízko.
To právě u Porsche 911 Turbo Cabriolet asi nikdy nezažije, dostat se na limit schopností auta, a když už ano tak v nadpozemské rychlosti, kde rána opravdu bolí. Bohužel ani u obyčejné Octávky se nedostanete legálně na hranici schopností auta. Auta jsou bezpečnější, rychlejší,… jenom ten požitek absolutní kontroly chybí.

Škodovka má nevýhodu, že když nabouráte tak máte asi stejnou pravděpodobnost přežití jako v papírové krabici na kolech. To je jediná nevýhoda. Můj sen je, aby někdo udělal auto bez všech různých podpůrných systému, ale muselo by mít větší pasivní bezpečnost než můj poklad a limity pěkně blízko. Zatím to vzdáleně splňuje jenom Fiat Panda 100Hp.

JoE:
Když se mi ozval Chriss s tím, že by chtěl napsat nějaký článek o mojem vysněném autě, vypadalo to jako dobrý nápad. Takže čím bych začal. ...
Tak jak jsem se vůbec dostal k mému dream car.
Poprvé když jsem viděl film Rychle a zběsile a ta nadupaná auta, okamžitě jsem tuningem podlehl. Hned jsem začal pátrat po všech takto upravených autech až se nakonec objevil na Nissan 350Z. Na první pohled mě dostala zadní světla, která působí velmi dravě. To jsem ještě v té době viděl auto bez tuningových úprav a hned mě dostalo. Ovšem později, když se na svět vylíhla závodní hra Need for Speed Underground 2, byla má šílenost po Z-etku ještě větší. Pokud jste hru hráli, vzpomenete si na to, že při začátku kariéry jste jezdili právě se Z-etkem. Samozřejmě nemohu opomenou ani na film Rychle a zběsile 3, ve kterém se Z-etka objevila dokonce 2. Abych se z toho virtuálního a filmového světa vrátil do reality, tak jsem začal koukat po nějakým Z klubu u nás v ČR. Protože tohle auto, ačkoliv má sportovního ducha, není oproti konkurenčním sporťákům až tak drahé, objevuje se v hojném počtu i u nás.
U tohohle Nissanu mě kromě designu dostal i motor spolu s jízdními vlastnostmi. Základní šesti-válcový motor o objemu 3,5 litrů nabídne točivý moment 371Nm a výkon 287 koní. Klasický náhon na zadní nápravu umožní i autu bezproblémové ničení všeho při známém řízeném smyku - Driftu. Ten zvuk je prostě nezapomenutelný a nesrovnatelný s žádným jiným autem (narozdíl od amerických). Na závěr bych ještě chtěl napsat, že na tohle auto se nejlépe (podle mého vkusu) hodí značkový bodykit od firmy VeilSide s označením II. No a samozřejmě nesmí chybět ani pěkné přítlačné křidélko a alespoň 20 palcová kola :-).